Včelařská konference

Informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.

PZ

"Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi?"
Severní Morava, předhůří Beskyd asi 330 m nad mořem. Ale letos vyšlo počasí v březnu a dubnu tak, že znatelnou dobu bylo tady na severní Moravě o 5 - 10 st tepleji než třeba v Čechách.... Jinak ale zrovna Pardubice jsou v průměru znatelně teplejší než tady, kdysi jsem tam studoval.

Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi? V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat...
dík Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jaro v kv?tu.
> Datum: 20.4.2010 08:48:35
> ----------------------------------------
> Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory
> jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést
> skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne
> zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu,
> broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a
> podobné. Kvete pampeliška smetánka.
> Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
> Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady.
>
>
>

Na stránkách webu ZO ČSV Pardubice přibyla rubrika pro bezplatné vkládání inzerátů.
http://zo-csv-pardubice.unas.cz/

Pepa

Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
Re: Mravenci (43519) (43529) (43531)

Zdravím p.Mátl,
Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada. Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo, lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Víte, Pavle, je zajímavé,jak člověk, který tu neustále mocně mává praporem řádu, pravidel a nařízení a jejich dodržování, jistá pravidla (míním tím samozřejmě ona "pravidla" o ochraně lesních mtavenců) náhle poruší, když zjistí, že mu zrovna nevyhovují. A ruče a obratně si to zdůvodní. Že to ještě veřejně presentuje co úspěšný akt, raději pominu ... Že by jeden z aspektů onoho pravoúhlého světa? ... Ale potěšil jste mě, že máte rád tu naši přírodu. Jenom ty mravence jste nám z ní nějak vyškrtl (nebo vyloučil? :-) ). Taky jste mě pobavil tím, jak jste napsal, že po aplikaci mtavenci "odešli jinam". Pamětníci možná vzpomenou, jak před léty Rusové sundali to jihokorejské dopravní letadlo. Taky tehdy říkali, že "zastavili" či "ukončili let letadla" ...
Rozumím "boji" s mravenci v obytných zónách, ale v lese? Inu včely si rozvracet nedáme! Aneb kdo nejde s námi, jde proti ... eh, proti komu/čemu vlastně? A jde vůbec?
Tož tak. Jiří

Vážení kolegové, po náhle zemřelém včelaři nabízí jeho manželka k prodeji 14 ks vyzimovaných včelstev, rámková míra 39 x 24, je to v Mostě, paní Kušnířová, tel: 725 079 220
JK

Jedině, co mě napadá, je mít těch nástavků trochu víc, nástavky příliš zamořené mravenci v červenci, srpnu vyhodit ze včelstva a bez plástů je uložit na místě pro mravence nehostinné. Na likvidaci by pak měla stačit požerová návnada, kterou ti mravenci zanesou dovnitř uteplení nebo nějaká podložka jako sololit masivně natříkaný biolitem na plazivý hmyz pod nástavky, přes který mravenci shánějící krmivo musí projít nebo prostě nástavky důkladně obalit igelitem a s rámky nebo i bez rámků uvnitř vysířit.....
To v zadovácích nejde a o to je to potom horší...

"Zdravím pánové. Mám ten samí problém s mravenci. Stanoviště mám na okraji lesa.Nemám tam ale velké lesní mravence, ale malé mravence. Nástavky mám uteplené polistyrenem a oni tento polistyren vykusují a vynášejí ven. Skoušel jsem prací prášek, sůl a různé jiné věci, nic nepomohlo. Po rozdělání nástavku je polisteren prodírkován jak cedník. Takže tepelná izolace je pryč. Můj boj s mravenci je zatím na bodě nula"

Je zvláštní,jak je polystyren a podobné materiály přitahuje,nejspíš ho používají jako stavební materiál(proč by si také neudělali pohodlí,zvláště když jim ho včelař naservíruje i se včelami,ze kterých mají také prospěch).Přiznám se,že jsem boj s mravenci vzdal,aniž bych jim kdy nějakou válku vyhlásil,jen polystyrenovou izolaci jsem nahradil plstěnou(tu zatím nevynášejí,a to,že si tam občas udělají mraveniště...?Na jeho vymetení mi stačí několik vteřin,však jinde,než pod víkem být nemůžou,kam jinam by se také v jednostěnném dřevěném úlu schovali).Je pravda,že jejich mraveniště se po lesích nějak rozhojnila,ale medu zatím vytáčím dost,a jestli mi sem tam přepadnou nějakou včelu,která už nestihne odletět,no,co oči nevidí...Zatím mi nějak zvlášť nevadí,to zemědělec,který postříká kvetoucí řepku Nurellem nebo Regentem,jó,to už je jiný kafe....
S pozdravem Pavel.

Nelze sečítat kobzole a hrušky!!!! Odpověď měla jít jiným směrem. Odbíháte od předhozeného téma úplně někam jinam. Měl jste se vyjádřit ke kvalitě díla. Proč asi vznikly ty kaplicovky. Kresba buněk na plástu má tvořit pravidelné šestiúhelníky - pro Boha Svatého, neberte to jako dogma, samozřejmě se mohou vyskytnout přechodové buňky a trubčina, ale ne takové natáhliny. Mohl by jste tady prezentovat na jaké rámkové míře včelaříte - viz snímek, způsob drátkování a v neposlední řadě to nejdůležitější - to je původ mezistěn. Jak Vám do toho klade matka, jací tvorečkové z toho pak lezou, jestli vůbec a jaký má takové dílo dílo vliv na složenou plástovou plochu při nástavkovém způsobu včelaření.

S pozdravem RZVZ Jiří Pala
Díky za odpověď.

http://www.hrnek.cz/vaha/index.php

Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu, broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a podobné. Kvete pampeliška smetánka.
Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady.

U nás nejvíc škodí takoví ti malí černí rychlí mravenci. Dokáží se množit přes oplozené samičky někdy kolem června strašně rychle, kolikrát jsem viděl mravenčí rojení, z jednoho mraveniště odhadem až stovky samiček. Samičky se dokáží usídlit a vytvořit hnízdo v strašně malém kousku prostoru. Kolonie takových samiček se kdysi usídlila v 1,5 cm silné polystyrenové izolaci stěny kočovného včelína, hmyzožraví ptáci je potom v zimě ucítili a naklovali díry na nejslabších místech, kde byly desky spojeny péry. Největší problém dělají v polystyrenem uteplených zadovácích,odkud se vyhnat nedají.
Co se týká lesa, stačí jim k vytvoření hnízda 1 - 2 cm silná vrstva starých větviček a listí, prostor pod větším kamenem nebo uschlý drn kopřivy. Už párkrát jsem našel takové hnízdo hned přímo pod včelímu úly. Proto považuji vyčištění prostoru kolem úlu na holou zem jednu z podstatných podmínek, jak mravencům ztížit jejich přístup ke včelám. Vrstva poloztrouchnivělých větviček a stonků není pro mravence nic jiného než pohodlné lávky, které jim umožní se ke včelám dostat i za deštivého počasí a zároveň být schovaní před predátory.
Naopak holá půda jim přiblížení podstatně ztíží, jejich cestičky jsou zdaleka vidět a za mokra, stačí už i rosa ráno i za suchého počasí, je nějaký metr cesty po holé půdě pro mravence velmi nepříjemný. Aspoň tady u nás, kde je většinou těžká jílovitá půda, po dešti dlouho mokrá a lepkavá.
Takoví ty klasičtí pomalí velcí lesní mravenci u nás obvykle netvoří klasické samostatné zdaleka viditelné kupy , zaznamenal jsem jen už obvykle opuštěné kupky do výšky takových 30 centimetrů. U nás obvykle žijí v starších stromech nebo občas v pařezech. Ale spíše v těch stromech, uschlých i živých, zaznamenal jsem hnízda v živé třešni, v živém jasanu, v uschlém smrku.... A není jich zas tak moc, jedno hnízdo nejblíž pár stovek metrů daleko.
Jestli to je jiný druh lesních mravenců nebo jestli je tady v okolí nevhodná půda pro vytváření velkých kup nebo jestli je tady tak velký tlak predátorů, že nechráněné kupy jsou rychle zničeny, nevím. Mravenci a zejména jejich kukly by měli chutnat všem hmyzožravým ptákům, žlunám, žluvám, datlům, strakapoudům i větším ptákům, jezevcům, kunám, psíku mývalovitému a spoustě dalším polomasožravým predátorům.
Jinak na rozdíl od včel by průměrná délka života mravence měla být podstatně větší, až několik roků. Z tohoto vyplývá, že velká mraveniště, kde je velký počet mravenců, kteří nakonec dokáží přesilou včely aktivně ničit, ne jen paběrkovat sladké a bílkovinné odpady, sílí až několik let. Mravenci v obrovského mraveniště pak asi ani nemají jinou možnost, než se na včelstva vrhnout, protože jejich spotřeba sladiny a bílkovin je tak velká, že si ji jinak nedokáží opatřit.... Z toho by vyplývalo, že pro spolužití stanoviště včel a v rozumné vzdálenosti stanoviště třeba i chráněných mravenců je jen třeba nějakým způsobem jednou za rok, dva roky počet mravenců v mraveništi nějak omezit, aby jim stačily jiné původní zdroje. Měla by stačit obyčejná "protimravencová" chemie aplikovaná na mravenčí cestičky k úlů, kterou mravenci potom zanesou do mraveniště a otráví velkou část mravenců případně i některé z několika mravenčích královen, které v mraveništi jsou.

Zdravím pánové. Mám ten samí problém s mravenci. Stanoviště mám na okraji lesa.Nemám tam ale velké lesní mravence, ale malé mravence. Nástavky mám uteplené polistyrenem a oni tento polistyren vykusují a vynášejí ven. Skoušel jsem prací prášek, sůl a různé jiné věci, nic nepomohlo. Po rozdělání nástavku je polisteren prodírkován jak cedník. Takže tepelná izolace je pryč. Můj boj s mravenci je zatím na bodě nula.

http://leteckaposta.cz/210049225
Pohled z boku do stejného včelstva. Je vidět jak se včelstvo rozšířilo za 10 dnů. Ještě aby stihly po odkvětu třešní a durancií na vadném rámku víčkovat med.
B.V.

Oprava!! Pánové, mohli byste se, aspoň někteří z vás co jste diskutovali
na téma 435x450, vyjádřit ke kvalitě díla, které je vidět zde:
http://leteckaposta.cz/550885357

P.J.
---------------
Dobrý den, vysvětlení je celkem jednoduché. Pan Bernátek mezistěny nezatavuje, ale používá silonový vlasec dvojitě a mezistěnu vkládá mezi vlákna. Včelám to, jak vidíte, nevadí a dílo vystaví, akorát v místech křížení vláken, nebo tam, kde trochu odstávají to je trochu nepravidelné. Jestli do takových buněk kladou zatím nevím, ale letos to zjistím, protože jsem minulý rok silon tímto způsobem použil také. Snad se mi podaří nějaké foto.
Pěkný den, P. Kovář

Proč na červenec, udělej si ho již v květnu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <racer/=/email.cz>
> Předmět:
> Datum: 19.4.2010 22:32:56
> ----------------------------------------
> Tak jsem po své první včelařské zimě přišel o jedno včelstvo, která si
> neuhlídalo zásoby, nachalo se vykrást "sousedkama" a padlo hlady.
> (sousedkám se daří dobře ;-)
>
> Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit momentálně volný úl
> (Langstr 159 nebo 232mm). Čekat do července na oddělek mi přijde škoda.
> Ideálně JM kraj. Děkuji
>
>
>

Ten Jar je poměrně známá věc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 19.4.2010 22:15:30
> ----------------------------------------
> Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
> Re: Mravenci (43519)
>
> Zdravím Luboši.
> Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno
> včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50
> metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil
> jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v
> kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to
> hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již
> větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se
> mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V
> každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence,
> působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen
> mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř.
> Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody
> libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to
> doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani
> vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny.
> Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
> Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců,
> zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad
> dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou.
> Jinak dostanou opět za uši.
> Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše
> jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních
> centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
> Zdraví P.S
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Pavle, nezklamal jste. Tak se ještě pochlubte, jaké další heroické bitvy
> jste na obranu vašeho pravoúhlého světa vítězně vybojoval ... nebojte,
> mravenci to nečtou ...
> Jiří
>
>
>

Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud.
--------------------------

Tak jsme dnes byl na stanovišti, kde je ta kopa lesních mravenců. Vybíraly podložky, ale jinak se zdá, že zatím kamarádí.

O kus dál, přes cestu pod dubem, tam to vypadalo zajímavěji.
Mravenci stejné velikosti obsadili stěny úlů.
Uvnitř zatím vše v pohodfě, pozavíral jsem očka - byl to odělek zimovaný ve 4 dnu a budu sledovat.
Buď stojí přímo na mraveništi, nebo jsou to kluci agresívnější.

No kdyby bylo nejhůř, mám k dispozici plamenomet a tchán byl u ženistů. V tom by byl čert, aby jsme nad přírodou opět slavně nezvítězili:-) A v kráteru pak nechovaly kapry.
K přírodě blíž. Poručíme větru dešti a co na nás nějaká sopka.
:-) :-) :-)
Jen doufám, že ti zemdělci co tam všude kolem jezdí a vozí si ty svoje práškovcí stroje se budou chovat ohleduplně. Přírodu a včely si přeci musíme chránit.
Na stráž.

Karel

Zdravím vás, natřete to normální syntetikou, nejméně dvakrát štětcem, nebo malým válečkem. Uvidíte, nožek na podložce určitě ubude. Zdraví P.S

Zdravím p.Mátl,
Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada. Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo, lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S

Díky moc všem za odpovědi! Ještě pořádně zkontroluju ta dna, i když žádné poškození třeba od ptáků, třísky nebo tak tam není. Zkusím síto natřít barvou.

Tak jsem po své první včelařské zimě přišel o jedno včelstvo, která si neuhlídalo zásoby, nachalo se vykrást "sousedkama" a padlo hlady. (sousedkám se daří dobře ;-)

Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit momentálně volný úl (Langstr 159 nebo 232mm). Čekat do července na oddělek mi přijde škoda. Ideálně JM kraj. Děkuji

Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
Re: Mravenci (43519)

Zdravím Luboši.
Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50 metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence, působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř. Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny. Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců, zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
Zdraví P.S
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pavle, nezklamal jste. Tak se ještě pochlubte, jaké další heroické bitvy jste na obranu vašeho pravoúhlého světa vítězně vybojoval ... nebojte, mravenci to nečtou ...
Jiří

Usmevne .... "Odesli jinam". ^^ Je mne blivno.

2010/4/19 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím Luboši.
> Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno
> včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50
> metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil
> jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v
> kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to
> hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již
> větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se
> mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V
> každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence,
> působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen
> mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř.
> Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody
> libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to
> doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani
> vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny.
> Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
> Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců,
> zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad
> dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou.
> Jinak dostanou opět za uši.
> Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše
> jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních
> centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
> Zdraví P.S
>

Zdravím Luboši.
Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50 metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence, působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř. Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny. Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců, zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
Zdraví P.S

Jan Bürgel: "Napište konkrétně čím nyní mravenci obtěžují. Mam s maravenci dlouhodobé zkušenosti a kromě faktu že sbírají varroa z podložek a že mi vybrali zbytky cukro z plástů v rezervních plastech ve včelínu si nedovedu představit čím vás obtěžují...."
___________________

Přesně, souhlas. Je tedy fakt, že mě štve, když někdy napadají včely, které spadnou na zem a včas nevzlétnou, ale velice dobře odklízejí i mrtvolky na zemi. Je to takový úklid po zimě, pak se sbalí a odtáhnou. Les je les a není to jako doma v kuchyni, s tím se mnozí nedokáží smířit...

Ja jsem take Zdenek, ale jiny.
Pokud jde o cizi roje, moc bych se AFB nebal. Oficialni metodou lecby AFB je v sousednich zemich vytvareni smetencu bez plodu.
A kdy se uz cesti odbornici z KVS nauci pouzivat standardni odborne nazvy pro onemocneni - AFB je americka hniloba vceliho plodu.

Dotaz

Co mám mohu očekávat od informací získaných od váhy
včelstva na váze?

Vlastní hodnocení:
Váhu jsem si pořídil proto abych pochopil vlastní život, přínosy a spotřebu včelstev.
Domnívam se že protože přínos nektaru je závislý na mnoha faktorech (průběhu počasí před a při snůšce, vlhkosti půdy, vzduchu, proudění vzduchu, složení okolni flory atd atd )Proto je přínos velice různé intensity, je krátkodobý a pouze připravené včelstva jej dovedou ekonomicky zvládnout. Domnívám se že vlastně za celý rok existuje jen děkolik dní v roce kdy se sejdou všechny potřebné faktory a včelstvo je schopno přinést dobrý denní přínos nektaru.
Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo na váze.
J.B.

Napište konkrétně čím nyní mravenci obtěžují.
Mam s maravenci dlouhodobé zkušenosti a kromě faktu že sbírají varroa z podložek a že mi vybrali zbytky cukro z plástů v rezervních plastech ve včelínu si nedovedu představit čím vás obtěžují. Ještě stehují vajíčka či kukly nad strůpek včelstev. ( zde je smetám a krmím s nimi aq. rybičky.)
J.B.

Přesně tak, pokud si nechcete zasvinit celé okolí stanoviště tvrdou chemií (s pochybným výsledkem a rizikem pro včely), těžko se jich budete zbavovat, tam kde jim podmínky vyhovují, se budou usazovat znova. Jinak u nás jsou chráněné všechny druhy mravenců, i když zrovna ne v té nejvyšší kategorii. Ale je pravda, že u těch běžných lesních je ochrana trochu o ničem. Mimochodem mravenci mají neméně úchvatný sociální systém a způsob života, jako včely, v mnohém ještě zajímavější. Války mezi koloniemi, nebo naopak jejich cílená spolupráce vč. eskort s přesuny matek atd.

Zkuste ty nádoby s olejem, hodně lidí si to chválí. Když budou dost velké, věřím že u nich budete tu trávu stíhat useknout. Ne vždycky je nejlepší řešení tvrdá odveta "po americku," revanšismus za každou cenu ;). Méně a jednodušeji je někdy více.

Vytváření mrtvých zón kolem stanoviště třeba vystříkáním roundupem je úplně mimo. Proč by jim to mělo vadit, ve městech lezou přes velké plochy betonu a v pohodě to taky přejdou. Nepotřebují k pohybu vegetaci, vůbec je to nepopudí, naopak by si mohli v přeschlé vyhřáté půdě začít libovat ;)

Honza Indra


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště 5 m od jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě jste do lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé přírody? Jinak platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Oprava!! Pánové, mohli byste se, aspoň někteří z vás co jste diskutovali na téma 435x450, vyjádřit ke kvalitě díla, které je vidět zde: http://leteckaposta.cz/550885357
       
P.J.

Přiznávám se, že je (byť i s velikou lítostí) vraždím... Vyčkám jejich
prvního jarního útoku, a pak biolitem na lezoucí hmyz zahájím opatrnou
protiofenzívu na kus (ne delší než dva, tři metry) jejich přístupové dálnic
a proti vetřelcům uvnitř včelínu, tedy mimo dosah včel. Mraveniště, ze
kterého podnikli nájezd ani nehledám, natož abych ho likvidoval. A ony ty
potvůrky mají takovou paměť, že je pak od nich nejméně na čtvrt roku (a
někdy i do konce sezóny) pokoj.
Ať se vám i vašim včelkám daří!
Petr

Pánové, mohli byste se aspoň někteří, co jste diskutovali na téma 435x450 ke kvalitě díla, které je vidět zde:
http://leteckaposta.cz/550885357

Bohužel já se budu těžko stěhovat. Oni mají celý les, já pouze pár metrů. Bohužel někdy se mi zdá, že příroda se dá chránit zákazem vstupu do lesa, případně zachráněním jednoho mraveniště. Pak se postaví pro lepší ochranu přečerpavačka v Jesenikách, a odevře nějaký nový důl atd.(např ty tisíce marketů). Tak si myslím, že pokud ty mravence nebudu hubit systematiky, ale tam kde mi škodí, tak jim neublížím. Jinak pročpak bojujete s roztočem atd.? Kdyby se nepoužívala chemie, tak by už polovina lidstva neměla co jíst, a to by byl teprva mazec, až byse začeli lidi o jídlo mastit. Pak byse na nějakou přírodu zcela zapomělo! Zdraví Luboš

Díky zkusím počkat,

taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.

Luboš

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště 5 m od jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě jste do lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé přírody? Jinak platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Mám letos také tento problém.V loni jsem jim mraveniště rozhrabal v kopřivách hráběmi a poprášil vápnem.Zabralo to a myslel jsem si že je od nich pokoj.Mají mraveniště asi 18m od úlů.Situace se opakuje a mravenci dorážejí i na včely na česnu.Zítra koupím pytel vápna a jdu na ně znovu.Jsou to také ti lesní.Druhé mraveniště si udělali v kompostu kam sypu posekanou trávu.Tam s nimi budu muset také něco udělat.
Když už dotírají i na včely tak je mi srdečně jedno jestli jsou chránění a nebo ne.Viděl jsem i jak si včela sedla do trávy že na ní také hned startoval mravenec.Jak tu někdo psal-je jich čím dál víc a ohrožený druh to určitě není.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mravenec_lesn%C3%AD#Zp.C5.AFsob_.C5.BEivota

Jsou to tihle. Jen si myslím, že jich v lesích přibývá. Je mi 50, a určitě v lesích, které dúvěrně znám se jejich výskyt zvětšíl, a to leckde z 0 stanovišť na desítky.
Luboš

Jde o lesní mravence, ty co si staví mraveniště z jehličí. Jde o největší mravence u nás, alespoň já neznám větší.
Díky Luboš

Asi bude skutečně záležet na konkrétním druhu.
Na jednom stanovišti moje úly změnily trasu traktorů co tahají dřevo z lesa. Tím zachránily mraveniště, které začalo notně vzkvétat. Dnes je to kopa přes metr široká.
Kupodivu je to zatím bez významných ztrárt na včelstvech, konkrétně jim nemůžu žádné připsat. Jestli pomůžou nějakému slabému oddělku zeslábnout a já jej ruším, to je možná. Jedná se o středně velké mravence.

Doma jsem měl jiný druh, trochu větší a ty mě včely ničily - po likvidaci jendoho polystyrévého úlu i se včelama jsme je viděl, jak udělaly kolečko kolem očka a bránily včelám přistát. I na jincý česnech byly vidět v agresívních situacích.
Takže tady jsme nesporrtovně do zápasu vstoupil na stranu včel.

Na prvním stanovišti mám zatím dojem, a doufám že vydrží, že včelám na jaře čistí podložky a prostor před úly. Do úlu k zásobám se přes včely nesnaží proniknout. Doufám že tam to soužití vydrží.

No a pak jsem na jednom stanovišti měl mravence - taky velké a ty doslova rozkousaly dřevo. Víko, stěnu úlu, atd. Tak jsem popadl úly dokud držely pohromadě a jel rychle pryč.

Karel

Jeden rok za mne skoro vše vymetli, kamarádi vypadají jinak. Pomáhá
dřevní popel nebo obecně prach, ale jen dokud je suchý, přes to nejdou.
Poloviční úspěch je s nátěrem dřeva fermeží, kypřícím práškem ,
opálením dřeva plamenen nebo vazelínou. Zkoušel jsem je vykopat a
převézt na kolečku, mělo to úspěch, namnožil jsem je, byli nakonec na
obou místech.
Jaromír Marek

NitraM napsal(a):
> GuPa: "Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
> zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí."
> __________________
>
> Neříkám, že mravence vidím v úlech rád, ale ještě nikdy se mi nestalo, že
> by nějak ve větším množství lezli po rámcích apod. Zpravidla se buď motají
> po dně úlu, někdy si dokonce založí mraveniště na strůpku a nakladou tam i
> svá vajíčka. Mám zkrátka včely u lesa a musel jsem s tím počítat, takže se
> tam teď nemůžu chovat jako prase. Ono taky, jak tam člověk v tuto dobu
> každých čtrnáct dní leze a vždy jim hnízdo naruší, tak to zpravidla vzdají
> a od konce května je tam vídám už jen velmi sporadicky. Když si nějaký úl
> hodně oblíbí, tak je ometu a nasypu na sololitový strop ještě kypřící
> prášek. Před třemi lety jsem to řešil, mravenci stejně byli pořád, pak se
> ztratili a byl pokoj, loni ani předloni jsem to nechal být a ztratili se
> taky. Mravenci a včely holt patří k přírodě a musí si mezi sebou nalézt
> nějaký "modus vivendi" (a zpravidla se jim to podaří). Rozhodně se vyvaruju
> používání všech oněch "velmi jedovatých způsobů" řešení.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5039 (20100418) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Ještě jednou, mravenci. Klidně je nechám žít, před pár lety jsme měli pravidelně na jaře i doma mravence v kuchyni, za čtrnáct dní se zase ztratili. Děti je krmili, dávali jim kapky cukru. Chodili v podstatě jen do koše na odpadky, tak že nám pomáhali s vynášením. Ale když nyní vidím nástavek s prázdnými plásty plný mravenců, když s nim klepnu tak je jich černo, tak mám docela obavy. Asi nebudu zas tak řešit jak jsou chráněný, pokud se sníma bude obtížně vycházet Luboš

Pohled z druhe strany,

tam kde jsou mravenci, tam jsou zakonite i ruzne msice, ktere mravenci nosi do korun stromu a by pak mohli konzumovat jejich medovici. To nam vcelarum vyhovuje. Chapu vsak, ze pokud jejich prilis, tak to se stim musi neco delat. Vim, ze se mezi vcelari traduje, tam kde je hodne mravencu, tam se vcelam perfektne dari. Jestli je to pravda, si musi kazdy vyzkouset sam.

PZ

Pavel Cerny: "Většina kolegů u nás očka nepoužívá, že prý pak včely akorát nosí pyl do medníku."
____________________

Nemá smysl řešit, jestli včely nosí pyl do medníku. Ty včely si jej stejně uloží, kde chtějí, a když vytočíte nějaký pyl spolu s medem, tak se nic neděje, akorát je med o to hodnotnější (někteří lidé vmíchávají pergu, včelami zpracovaný plástový pyl, do medu, tak tady to máte aspoň při jednom). Moje zkušenost s očky je zcela pozitivní, na jednom nástavku je přes zimu nechávám přiotevřené, na druhém zcela otevřené, nyní již jsem očko otevřel na obou nástavcích. Od té doby, co jsem je na úlech vytvořil, létají během plné snůšky tak 2/3 včel jen těmito očky, v této době takřka všechny.

GuPa: "Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí."
__________________

Neříkám, že mravence vidím v úlech rád, ale ještě nikdy se mi nestalo, že by nějak ve větším množství lezli po rámcích apod. Zpravidla se buď motají po dně úlu, někdy si dokonce založí mraveniště na strůpku a nakladou tam i svá vajíčka. Mám zkrátka včely u lesa a musel jsem s tím počítat, takže se tam teď nemůžu chovat jako prase. Ono taky, jak tam člověk v tuto dobu každých čtrnáct dní leze a vždy jim hnízdo naruší, tak to zpravidla vzdají a od konce května je tam vídám už jen velmi sporadicky. Když si nějaký úl hodně oblíbí, tak je ometu a nasypu na sololitový strop ještě kypřící prášek. Před třemi lety jsem to řešil, mravenci stejně byli pořád, pak se ztratili a byl pokoj, loni ani předloni jsem to nechal být a ztratili se taky. Mravenci a včely holt patří k přírodě a musí si mezi sebou nalézt nějaký "modus vivendi" (a zpravidla se jim to podaří). Rozhodně se vyvaruju používání všech oněch "velmi jedovatých způsobů" řešení.

Pomohlo by určitě stříknout roundap metr, dva metry daleko kolem stojanů s úly. Pracnost je minimální, roundap je chemikálie v podstatě ekologická nezanechávající rezidua a možná by k celoročnímu vyčištění od rostlin stačilo stříknout jen jednou teď na jaře. Přirozeně pokud majitel pozemku s tím souhlasí.

Pokud jsou to lesní a navíc útoční a dělají výpravy na úly, nic je
neodradí jiného než protiútok. Jak a čím je odradit a navést na
přestěhování nebudu zde šířit. Existují jedlé, a i velmi jedovaté
postupy. Takže zkoumejte a laborujte. Zde na konferenci také něco bude
v archivu. Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí. Protiútok
pochopí vždy a vždy se odstěhují a to je potřeba. Nějaké olejové
nádobky jsou pěkné, ale tráva roste a roste a mravenci nejsou blbí.

_gp_

19.4.10, Lubos <e-mail/=/nezadan>:
> Díky zkusím počkat,
>
> taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám
> trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého
> stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.
>
> Luboš
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ono se toho proti mravencům aktivně moc dělat nedá, pokud se nemá chemií a ohněm udělat desítky metrů kolem úlů mrtvou zemi. Zbývá pasivně, ztěžovat nebo znemožnit jim přístup ke včelám.
Jedno moje lesní stanoviště s původně kočovným včelínem je třeba nad lesem, ale pod dlouhým svažitým polem. Při každém trochu silnějším dešti pod úly tečou potůčky z toho pole. Příkop. který ty vody pod ostrým úhledm ,aby nějaký větší proud přes příkop nepronikl, svádí mimo včelín je dost žádoucí a určitě omezuje i mravence. Stačí být rok a půl suchší, bez takového silnějšího deště a v tom svahu je mravenců a na podzim hlodavců bohatě. Silný déšť obojí utopí a je na nějakou dobu pokoj....

K panu Zdenkovi: možná budu nyní netaktní. Napsal jste: Prosím vás,
kde se
tady ten človek vzal? To musí být opravdu neštěstí mít za souseda
takového
bastarda, který všechno "vý"
Budu trošku hrubší. Je smutné mít zde na diskusi kolegy, který
na slušné
odpovědi píše takto? Pokud ano, musím se stejnou mincí ohradit.
" To musí
být opravdu neštěstí, mít zde na diskusi kolegy takového bastarda,
který
ani neví, že ve skloňování slova vědět se nepíše ve slově VÍ
I TVRDÉ, NÝBRŽ
MĚKKÉ. Jste určitě starší, já jsem vás svévolně první neurazil,
verbálně
jste mě napadl vy první, proto jsem se ohradil stejnou mincí a více
o tom
nebudu diskutovat.

Pánové!
Všimněte si,že do této "obohacující" diskuse se nepřihlašují
žádné ženy,byť mezi námi včelaři jsou!!!
Ptám se.Proč asi?Nevím,tak budu tipovat.
1. S největší pravděpodobností na to nebudou mít,teď na jaře,vůbec
čas. (Včely lítají jak splašené,nosí a nosí.)
2. Občas něco "zpotvoří" doma.
3. Sem tam se zajdou podívat na šéfa do práce.

Nestálo by za úvahu si z nich vzít příklad? A pokud už tedy musíme
na konferenci,ať nejsou ty příspěvky žabomyší.
Prosím omluvte mě,ale vrátil jsem se ze zahraničí a chtěl jsem
na konferenci od vás moudra a ne "moudra".
Ještě jednou se omlouvám a díky.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Studene jaro
Datum: 14.4.2010 - 23:16:52

> Pavle, pokud by se mi objevil na pozemku cizí pes,
> opakovaně, který se ke
> mě pod plotem podhrabal, neměl bych slitování.
> Soused musí zajistit, aby se
> tak nestalo, pokud se již stane, tak nikoliv opakovaně.
> Pokud byste si
> přečetli Včelařství, je tam psáno, že jsem sousedovi
> nabízel pomocnou ruku.
> Pomoc při chovu, možný odkup včelstev, i jen zaléčení,
> nechtěl nic. Takže o
> pomoc nestojí a bylo mu to jedno. Pokud tedy nestál
> o pomoc a bylo mu
> jedno, že se mu to rojí, tak mě je to také jedno.
> Našemu důvěrníkovi řekl:
> No bóže, tak se rojí a co mám dělat, ať se rojí.
> Pokud ve svém přístupu
> bude dále pokračovat, já budu pokračovat taky.
> Nejsou li zálítlé roje, není
> ani usmrcení a pálení. Tak to je. Roje, které neznám
> a nevím, jak na tom
> jsou po zdravotní stránce prostě nechci. Nebudu
> je osazovat do úlu, ale
> rovnou utrácet. Normální jev.
>
> K panu Zdenkovi: možná budu nyní netaktní. Napsal
> jste: Prosím vás, kde se
> tady ten človek vzal? To musí být opravdu neštěstí
> mít za souseda takového
> bastarda, který všechno "vý"
> Budu trošku hrubší. Je smutné mít zde na diskusi
> kolegy, který na slušné
> odpovědi píše takto? Pokud ano, musím se stejnou
> mincí ohradit. " To musí
> být opravdu neštěstí, mít zde na diskusi kolegy
> takového bastarda, který
> ani neví, že ve skloňování slova vědět se nepíše
> ve slově VÍ I TVRDÉ, NÝBRŽ
> MĚKKÉ. Jste určitě starší, já jsem vás svévolně
> první neurazil, verbálně
> jste mě napadl vy první, proto jsem se ohradil stejnou
> mincí a více o tom
> nebudu diskutovat.
>
> Pro Karla, navštivte stránky SVS,KVS, nebo si poslechněte
> přednášky
> renomovaných učitelů včelařství,

Díky zkusím počkat,

taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.

Luboš

Mravenci se nesmí likvidovat, stačí když dáš nohy stojanů na úly do vhodných nádob a zaleješ olejem. Měl jsem takhle vyřešný problém s celým včelínem v lese. Pokud jsou nádoby dost šiké, je to dost účinné i proti myším
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 19.4.2010 10:19:28
> ----------------------------------------
> Zdravím,
>
> Potřebuju radu od někoho, kdo podobný problém řešil. Abych na kopci
> vyráběl příkop, to asi moc nepůjde, stejně časem vyschne. Jinak stačí
> položit na zem nástavek s prázdnými plásty a za 10min tam jsou 100ky
> mravenců. Abych stále hlídal mravence na to nemám sílu, asi bych nic jného
> nedělal, když to nepůjde jinak       tak jim to mraveniště zlikviduji, snad jich
> tam není víc a nebudu se zase stěhovat.
>
> Luboš
>
>
>

Zdravím,

Potřebuju radu od někoho, kdo podobný problém řešil. Abych na kopci vyráběl příkop, to asi moc nepůjde, stejně časem vyschne. Jinak stačí položit na zem nástavek s prázdnými plásty a za 10min tam jsou 100ky mravenců. Abych stále hlídal mravence na to nemám sílu, asi bych nic jného nedělal, když to nepůjde jinak tak jim to mraveniště zlikviduji, snad jich tam není víc a nebudu se zase stěhovat.

Luboš

Luboš: "Poraďte mi jak se s nimi žije, jestli se jejich aktivita uklidní, případě jak se jich zbavit."
_________________________

Z vlastní zkušenosti bych řekl, že právě v tomto období dělají největší paseku a tak za čtrnáct dní dají pokoj a budou se vyskytovat už jen sporadicky. U mně to na lesním stanovišti alespoň tak je, takže problémy s mravenci již neřeším. Určitě to souvisí s nabídkou potravy v přírodě, která se logicky zvyšuje i pro ně, zatímco dnes ještě nabídka velmi špatná. Zase na druhou stranu alespoň pomáhají čistit dno úlů od zbytků všeho možného.

"Udělat kolem včel pro mravence mrtvou zónu,"

Nebo naopak navézt na místo v nějaké větší vrstvě od 10 - 20 centimetrů náklad nějaké neúrodné těžké půdy bez příměsi písku a kamenů, třeba jílovitého podloží...

Udělat kolem včel pro mravence mrtvou zónu, vysekávat rostlinstvo, odhrabat staré listí, jehličí a větévky až na holou půdu. Možná i nějaký náznak příkopu mezi včelami a mravenci, kde by se po dešti delší dobu držela voda a bláto, to záleží hodně na propustnosti místní půdy a dalších podmínkách, jestli by to mělo smysl..... Stojan natřít trvale lepivým lepem nebo postavit do misek či plechovek s vodou nebo udělat úpravu stojanu, aby ta nádobka byla někde na nohách stojanu nad rostlinstvem.
Pokud to jsou skutečně ti vzácní chránění lesní mravenci, o moc víc se toho myslím dělat nedá.
Pokud to jsou obyčejní mravenci, nechránění, přestěhoval bych hnízdo v kyblíku opatrně o takových 100 metrů dál....

Dohrý den,

musel jsem změnit stanoviště, na novém stanovišti mám asi 5m od úlů lesní mravence. Je to docela otrava, je jich všude plno. Máte někdo podobné problémy. Moc se mi do toho nechce, ale asi je budu muset zlikvidovat. Poraďte mi jak se s nimi žije, jestli se jejich aktivita uklidní, případě jak se jich zbavit. Díky Luboš

"dostal jsem roj z díry,nebylo to ideální ,včely jsem dost nasral ,ještě měsíc možná i dva bodaly kdy mohly,ale jaksi se uklidnily jak "stará" a napodzim bez problémů,na jaře jiný včely(matka měla zelenou značku),brácha mi říkal že je dobře že sem tu svini vyměnil,ale já sem ji tam nechal,jela moc pěkně"

Mám podobné zkušenosti, poměrně klidné včely převážené na dvoukoláku v červnu za dost teplého počasí zavřené sice ráno, ale přišla na ně řada o něco později, spíše v časném poledni, na novém stanovišti nejméně měsíc extrémně divoké, uklidnily se až někdy v srpnu. Roj, mimořádně klidný, roják pověšený na větvi u žebříku, včely jsem do něho shrnoval holýma rukama a pérkem bez jakéhokoliv žihadla, dva dny ve sklepě, pak v ruce donesl na nové lesní stanoviště, po rozkladení za takové tři týdny se staly taky extrémně divoké, pozdějí zůstaly divoké nadprůměrně.
Nebo kdysi strašně dávno, otec udělal kočovný včelín, ten se osadil zadováky dvojáky se včelami, které byly odjakživa na stálém místě v stabilním včelíně a hned s ním zakočoval k řepce. První týden nás tam všechny vyvezl, byli jsme ještě nějakých 10 metrů od včelína v kvetoucí řepce, zaútočila na nás okamžitě na každého několik desítek včel, nepomohlo ani si dřepnout do víc než metrové kvetoucí řepky.... Žihadel, hlavně do hlavy, schytal každý z nás během krátké doby několik..... Přitom to byly stejné včely, před kterými ve stabilním včelíně šlo před česny chodit desítky minut bez problémů. O hodně později jsem si všiml, že kočovný včelín postavený na kopci, jak je odpérovaný listovými péry, se pod nárazy větru mírně houpe a to stanoviště v řepce bylo tehdy na kopci..... Včely byly hodně divoké asi měsíc, za rok, dva už před stejnými včelstva šlo chodit před česny skoro stejně jako dříve před těmito včelstvy v stabilním včelíně a už nikdy nebyly takhle divoké, i když třeba později byly na řepce nebo lípě nebo jeteli postaveny na evidentně ještě více větrnějších místech než bylo to první stanoviště......

není bodavost jen metabolická nálada samotnýho včelstva,kterou jsou schopny geneticky přenášet na potomky,
něco primárně nezávislýho na matce trubci,včelách,hmotě....

dostal jsem roj z díry,nebylo to ideální ,včely jsem dost nasral ,ještě měsíc možná i dva bodaly kdy mohly,ale jaksi se uklidnily jak "stará" a napodzim bez problémů,na jaře jiný včely(matka měla zelenou značku),brácha mi říkal že je dobře že sem tu svini vyměnil,ale já sem ji tam nechal,jela moc pěkně

mám takovej pocit,že matka klade jaksi v pořadí trubců co ji oplodnili


pak mi už leta totálně černý menší včely napadaj na podzim nejslabší včelstvo,je zvláštní ,že nijak zvnějšku nepodlíhaj hybridizaci,už kolik let to jsou furt ty samý,porovnával jsem mrtvolky,na křídlo nemám,přijde mi to samí...

kua jak tam může být v tom lese stará matka?nebo co ji oplodnilo(jenom vlastní trubci?)?jak?každopádně si to ty loupežníci dávaj navzodry všem nástrahám,ale jak je u někoho uvidím lítat z boudy tak mě švihne,to by byla kristova hodinka

měl jsem včelstvo na váze,F1 a její ségry vedle na stojanu,dost s tou váhou hýbal větr(skrz zapisovač nemohla být zaaretovaná),ke konci sezóny se ten úl na váze nadal otevřít(matku nevyměnily ledaže by ji přehodily i značku).....,ty ostatní vedle v plavkách,prostě byly z toho pohupování permanentně nasr...

noa kdo má pět včelstev,snad má dost rozumu a tu F1 si koupí....

Já vycházím ze všeobecných pravidel genetiky jak jsme se to učili, sice před před mnoha lety, na zemědělce a ty jsou pro téměř všechno živé stejné a doufám že platí stále. I přes změnu politiky :-D Je naprosto samozřejmé že také existují vijímky
Vlastností že různá pohlaví jsou téměř s jistotou nositelem různých vlastností, jak správě uvádiš dominancí genů, je základem pro používání Hybridů F1 v celé zemědělské praxi. Snadno se tak ovlivňuje výsledný vzhled produktu a jeho vlastnosti. Tady se vlastně upatňuje ta dominance genů která u různých odrůd a plemen se různí a pak je potom důležité co se použije jako matka nebo otec. Jen jejich záměnou se zase dosáhne jiných vlastností
Hlavně bych tím příspěvkem chtěl upozornit některé diskutující , že za nezdary a špatné vlastnost našich včelstev nemůže soused a jeho trubci ale sám včelař i když nakupuje sebe lepší matečný materiál. Stačí jeho nesprávné použití a je to v pytli i za drahé peníze. F1 není žádná spása pokud se nesprávně používá. Zahrádkářům to také trvalo desítky let než pochopily že produkce osiva z F1 nikam nevede. Zato drobní chovatelé velmi rychle to zase pochopili a využívají to k produkci brojlerů v chovech na maso. S používáním F1 u včelařů se, pro svoji větší složitost, začalo mnohem později a ještě hodně dlouho to bude trvat něž to ti přídomní včelaři budou akceptovat. U Vás profíků je to jednoduší , Koupíte inseminovanou matku a máte svojich F1 kolik chcete. Pro přídomního včelaře, který má patery pro radost, je to příliš vysoké riziko a cena.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 18.4.2010 22:28:08
> ----------------------------------------
> Ale zase prdolíš, pravděpodobnost přenosu se odvíjí od procentuálního
> výskytu. A ten obsahují závěry výzkumů, které také mohou být do jisté
> míry nepřesné. Rozštěpy jsou různé a přenáší se také různě, stejně tak
> také u případu trubců, které určitě nejsou genetickým filtrem na
> přenesenou vlastnost bodavosti dcer. Nejde o nemoc nebo vadu ale o
> skladbu, kombinaci, výskyt a boj genu o dominanci. Ale i přesto mne
> zajímá, jestli se orientuješ jen podle případu afrikanizovaných včel
> nebo ještě nějakého výzkumu z oblasti genetiky včely medonosné.
>
> _gp_
>
>
>
> 2010/4/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Gusto máš pravdu &nbsp;s tím rozštěpem já sem to sprdolil, v rodině máme právě
> matku která má rozštěp a ji lékaři řekli , že se to přenáší jen po mužské lini
> její potomci tím prý trpět nebudou, sám nechápu jak jsem to mohl převrátit. Ale
> jinak s tou bodavostí to platí. Byl to právě případ afrikanizovaných včel kdy
> byly použity matky afrických včel a dopadlo tak jak to dopadlo, údajně se ty
> pokusy dělají v Evropě znovu ale používají teď jejich trubce. v tom ovlivňování
> bodavosti potravou to je přece známá věc Jakmile rozkvete mák včely jsou
> útočnější a šíleně to bolí. To se jim ten týden raději vyhnu. Pak je zase klid.
> Zákony genetiky jsou pro rostliny, včely i pro nás stejné, jen u včel je to
> trochu komplikovanější protože je tam více otců
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: P.K.
> >> Datum: 18.4.2010 19:48:01
> >> ----------------------------------------
> >> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za příklad. Máme zrovna
> >> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí se zničeho nic
> >> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice vím pramálo, ale
> >> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství, by si měli alespoň
> >> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné od p. Čermáka. Co se
> >> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> >> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
> >> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
> >> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
> >> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a
> >> > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se
> >> > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. &nbsp;Syn s rozštěpem tuto vadu dále do
> >> > dalších generací nepřenáší.
> >> >
> >> > pepan
> >> >
> >> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >> Předmět: Re: P.K.
> >> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> >> >> ----------------------------------------
> >> >> Kdo zas co potvrzuje.
> >> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
> >> >> své matky a jejich předků?
> >> >>
> >> >> _gp_
> >> >>
> >> >>
> >> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> >> > Když již jsme u
> >> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne
> trubci.
> >> >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je
> >> >> > jak
> >> >> > se zdá lichá
> >> >> >
> >> >> > pepan
> >> >>
> >> >>
> >> >>
> >> >
> >>
> >>
> >> --
> >> &nbsp; ___
> >> &nbsp;/ __| _ &nbsp;_
> >> | (_ || || |
> >> &nbsp;\___|\___/
> >> &nbsp;____
> >> | &nbsp;_ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | &nbsp;_ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>